Generace Z. Termín, který v nás vyvolává obrazy mladých, uvědomělých aktivistů, bojujících za záchranu planety. Mluví o udržitelnosti, globální etice a s neúnavnou energií tlačí na politiky, odmítají fast fashion a sepisují petice proti plastovým brčkům. Jsou našimi ekologickými mesiáši, zářnými příklady budoucích obránců Země!
A přesto… statistiky nekompromisně a krutě ukazují, že to jsou právě oni, kdo plýtvá jídlem nejvíc ze všech demografických skupin.
Tisíce korun ročně, hromady zkažených potravin, které skončí v koši. Tohle není greenwashing; tohle je Green-Trashing v přímém přenosu!
My, starší generace, s tou svou typickou směsí cynismu a unavené moudrosti, se sarkastickým úsměvem pokládáme otázku: „Co se sakra stalo s tím “Save Earth” v praxi, holoubci?“
Vítejte u drsného, ale důležitého pohledu pod pokličku tzv. rozporu mezi postojem a chováním (Attitude-Behavior Gap). Nebo, jak tomu u nás říkáme, Paradox Generace Z.
Připravte se, nebude to hezké, ale bude to pravdivé.
Klima nade vše, ale jen do úterý. Pak to vyhodím
Že je Generace Z nejvíce uvědomělá generace v dějinách, to nám neustále připomínají všechny průzkumy a mediální narativy. Chtějí spravedlivější svět, čistší ovzduší, oceány bez plastů a eticky získané kávové zrno. O to větší šok přinášejí nezvratná data o jejich skutečném chování.
Fakta o plýtvání potravinami:
- V Česku: Unikátní výzkum realizovaný Mendelovou univerzitou v Brně a společností INESAN ukázal, že Generace Z (narození 1995–2010) v České republice odhaduje, že plýtvá v průměru 43,4 gramy potravin na osobu a den. Ti, co žijí mimo mimo původní rodinu vyhazují dokonce přes 50g. A to je o dost více než u starších, obvykle pragmatičtějších a skromnějších generací, kde je plýtvání mezi 16-30g. (Remr et al., MENDelu, 2023)
- Mezinárodně: Mezinárodní studie opakovaně potvrzují tento rozpor mezi deklarovaným zájmem o planetu a impulsivním, neplánovaným chováním při nakupování a vaření. Toto chování pak nevyhnutelně vede k nadměrnému vyhazování potravin. (Stankevičiūtė & Vaitkevičius, 2023)
Jak je možné, že generace, která má nejlepší přístup k informacím, je nejvíce propojená a proklamativně nejvíce aktivistická, v praktickém ohledu tak zásadně selhává? Odpověď leží v kořenech, které Gen Z formovaly a dodnes ovlivňují. Pojďme se podívat na tři hlavní pilíře tohoto „zmaru“.
Hledání vinníka: Tři pilíře zmaru
Paradox Generace Z není jen o obyčejné nepořádnosti nebo lenosti. Je to komplexní společenské selhání, kde se míchají globální trendy, ekonomické faktory a, přiznejme si, i ta selhávající výchova.
Rodina a selhání „přípravy na život“
Kdo je primárně vinen za nedostatečnou praktickou průpravu? Zde přichází na řadu Generace X a raní Millennials, kteří Generaci Z vychovávali. Mnoho dnešních dvacátníků a raných třicátníků nikdy nemuselo aktivně řešit plýtvání, protože vyrůstalo v relativní době hojnosti a s rodiči, kteří se často snažili, aby dětem „nic nechybělo“.
- Efekt chráněné bubliny: Děti nemusely jídlo šetřit ani ho plánovat. Natož o něj bojovat! Lednice byla vždy plná. Vaření, plánování nákupů a správné hospodaření s potravinami se nebralo jako základní životní dovednost, ale spíše jako „volitelný předmět“. Tato absence praktické výchovy často padla za oběť vytíženosti rodičů a tlaku na „bezstarostné dětství“.
- Absence vděku/lekce z nouze: Studie často zdůrazňují, že pro předchozí generace (např. prarodiče) bylo jídlo drahocenné a vyhození bylo vnímáno téměř jako morální prohřešek. Generace Z, díky neustálé dostupnosti a relativnímu blahobytu, nemá k potravinám takový respekt. Vyhodit jogurt po datu spotřeby je vnímáno jen jako technická chyba, nikoli jako etické selhání nebo mrhání cennými zdroji.
Kultura pohodlí a konzum (fast-food mentalita)
Pokud se cokoliv dá objednat přes aplikaci do 30 minut a doručit až ke dveřím, proč bychom se měli trápit se zkaženými rajčaty nebo s plánováním večeře? Kultura instantní gratifikace a neomezeného pohodlí je jedním z hlavních motorů plýtvání potravinami.
- Pohodlí nad plánování: Problém Generace Z není v tom, že by nechtěli být udržitelní, ale v tom, že nejsou ochotni obětovat pohodlí, které se stalo standardem. Je jednodušší objednat si jídlo, které jim během několika desítek minut přiveze kurýr, než si s námahou naplánovat vaření ze surovin, které jim leží v lednici a pomalu se kazí.
- „Impulsivní nákupy“ a vliv sociálních sítí: Nákupní zvyklosti jsou silně ovlivněny agresivním marketingem, slevovými akcemi a neustálou inspirací ze sociálních sítí. Lákavé akce typu „kup 3, zaplať 2“ nebo „sleva na cokoliv“ vedou k nákupům v nadbytku, které Generace Z často nedokáže zpracovat. To, co se vejde do story na Instagramu, se ne vždy vejde do žaludku, ani do lednice. (Ruzgys & Pickering, 2024 – odkazující na impulsivní konzumaci a vliv trendů).
Morální distancování (moral disengagement)
A nakonec ten nejzajímavější psychologický háček, který nám pomáhá pochopit tento paradox. Jak si Generace Z ospravedlní, že tolik plýtvá, i když se aktivně angažuje za ochranu klimatu? Odpověď leží v psychologickém konceptu Teorie morálního distancování.
- Ospravedlnění vlastního selhání: Jedinci, a celá skupina, si pro sebe vytvoří mechanismy, kterými bagatelizují své vlastní eticky problematické chování. Generace si sama pro sebe řekne: „Já jsem pro planetu udělal/a hrozně moc. Jezdím MHD, snažím se nekupovat maso, recykluju, třídím odpad! Když jednou vyhodím zbytek avokáda nebo zkažený jogurt, je to jen drobná, technická chyba, která v celkovém kontextu nic neznamená.“
- Zaměření na velké problémy: Často dochází k odklonu pozornosti od řešení mikro-problémů (jako je plánování jídla a hospodaření s ním) k soustředění se na makro-problémy (jako je firemní znečištění, globální politika). Vědí, že plýtvání jídlem je špatné, ale považují ho za příliš malý hřích na to, aby stál za zásadní změnu jejich návyků a životního stylu. Větší ryby je třeba chytat dříve, že?
Jak z paradoxu ven? (Motivační koutek)
Paradox Generace Z není jen akademická kuriozita. Je to obrovská facka do tváře celému ekologickému hnutí. Nelze upřímně spasit planetu, pokud nezačneme u té nejzákladnější, ale nejdůležitější věci: u vlastní lednice a nákupního košíku.
Miliony mladých si přejí zbavit planetu Zemi od všemožného svinstva.
Miliony jejich rodičů si přejí, aby ti mladí začali u svého pokoje.
Tisíce psychologů by ty rodiče nejradějíiněkam nakopali. Mladí těžko začnou něco, když je to staří nenaučí…
Tři okamžité tipy pro generaci Z (a vlastně pro všechny):
- Stop instantnímu rozhodování! Plánujte. Než půjdete nakupovat, podívejte se do lednice, do spíže. Vytvořte si konkrétní seznam. A hlavně: Nekupujte nic navíc jen proto, že je to v akci. Akce není sleva, pokud to, co nakoupíte, skončí v koši. Zastavte se a zeptejte se: Opravdu to potřebuji? Opravdu to sním? Jo, opravdu i tady funguje mindfulness!
- Osvojte si „umění zbytků“. Buďte kreativní. Zbytek pečeného kuřete není odpad, je to základ pro zítřejší rizoto, tortillu nebo salát. Zvadlé bylinky? Rozmixujte je do pesta. Naučte se techniky uchování jídla (zavařování, mražení, správné skladování) a recyklování zbytků – Googlujte, nebo ještě lépe: Ptejte se babiček (ty to umí bez YouTube!) a staňte se mistry v kulinářské improvizaci.
- Vážnost morálního hříchu. Přestaňte se vymlouvat. Přestaňte bagatelizovat vyhozené jídlo. Každý vyhozený sáček salátu, zkažený jogurt nebo nedojedená porce znamená nejen plýtvání jídlem samotným, ale i veškerou vodou, energií, půdou a lidskou prací, která byla na jeho vypěstování, zpracování a dopravu potřeba. Buďte udržitelní 24/7, nikoli jen na TikToku nebo během klimatické demonstrace.
Generace Z má nepochybně sílu měnit svět. Ale ta skutečná revoluce, ta, která má trvalý dopad, musí začít u té nejmenší, nejdůležitější věci: u vás doma, ve vaší kuchyni.
Seznam odborné literatury a zdroje
- Remr, J. et al. (2023). Mendelova univerzita v Brně a INESAN. Zjištění z projektu „Podpora změny chování u generace Z a navrhování intervencí pro prevenci plýtvání potravinami“ (registrační číslo TQ01000183). Dostupné online na webu MENDELU/INESAN
- Stankevičiūtė, M., & Vaitkevičius, S. (2023). Exploring Causes and Potential Solutions for Food Waste among Young Consumers. International Journal of Environmental Research and Public Health, 20(14), 6333. Dostupné online na PMC (NIH)
- Ruzgys, S., & Pickering, L. (2024). Gen Z – pioneers or paradox in sustainable tourism? Journal of Cleaner Production. (Odkazováno ve studii Taylor & Francis Online, která rozebírá konzistenci chování Gen Z). Konzultace PDF/abstractu přes DiVA portal
