DO DĚTÍ SE NEŠŤOURÁ!

Po Velikonocích se u nás rozbujela další z mnoha malých koronavirových půtek, hádka o testování dětí ve školách. Takhle válka se vede, ostatně jako i ty ostatní, spíš přes hubu než přes mozek. Ostatně tempo informačního bombardování sociálními sítěmi nedává moc šanci k vyjádření těm, kdo nejprv myslí, a pak se vyjadřují. Vylučování názorů dávno […]

Maturita nežádoucí aneb Kdo se bojí dospělosti

Slovo maturita se odkazuje k pojmu zralost (lat. maturitas), který se vztahuje na zralost lidskou, tedy dospělost (angl. maturity). V prvorepublikovém Československu se dokonce úředně nazývala Zkouškou dospělosti a maturanti dostávali Vysvědčení dospělosti.Nebo ho nedostali, protože se jako “dospělí” neosvědčili. Ne, já si nemyslím, že ten, kdo nemá maturitu, není dospělý. Ba spíš naopak, nelibě […]

COVIDOVÁ TYPOLOGIE OSOBNOSTI

Právě jsem měl spolu s primátorem Olomouce malý rozhovor pro TV Morava. Zejména o včera schváleném programu prevence kriminality (a různých sociálních patologií). Jasně, že jsme se dotkli i toho, jak s tím vším zamává „covid“. Ve snaze trochu to odlehčit a taky trochu si to zjednodušit, dovolil jsem si pár zobecnění a zkratek ohledně […]

COVIDOVÝ SVĚT PODLE HROCHA

Nejsou média, jako média. Partu kolem olomouckého zzipu mám rád.Protože dělaj tu „starou poctivou“ zpravodajskou žurnalistiku.A neprodávaj se. Díky, že mi dovolili „otevřít si hubu‘. Hroši to už tak dělaj…Já si ale opravdu myslím, že lidi, co chtějí žít svý běžný životy, svobodně a naplno, že lidi, kteří chtějí mít psychicky nenarušený a přitom vzdělaný […]

dead-trigger-xmas

Rolničky v hlavě…

Je to vlastně skutečný zázrak. Pravý vánoční zázrak.To, že se v mnoha tisících rodinách za šustivého úpění na kusy rvaného balícího papíru, podpořeného pomrkáváním stroboskopických úsporných ledkových světýlek a občasným říhnutím tatínka, přecpaného salátem, rozzáří oči a radostí na chvíli zastaví dech, je fakt zázrak.Je zázrak, že většina českých rodin zažije tu Ježíškem požehnanou chvíli […]

Hroší kůži v „ZAJÍMAVÝCH“ časech!

PROLOG „To jsou viry lidský, ty na Hrochy nejdou…“, mohl bych si říkat, kdybych byl namyšlený idiot.Nejspíš úplně idiot nejsem. Protože mne zaplavují krizové emoce, strach a úzkost, vztek i hněv, bezmoc.Naštěstí se tyhle emoce zatím nepřelily přes stavidla mé vědomé kontroly do panického jednání, přeci jen mám natrénováno. A s vděkem nyní vzpomínám na […]

DĚTEM SVĚT NEPATŘÍ aneb O NEPOCHOPENÍ RODIČOVSKÉ ROLE

„Svět dětem nepatří!“, napsal jsem asi do dvou svých nedávných příspěvků a opakoval to v diskusích na sociálních sítích. Ten výrok jsem napsal sice v kontextu vlastních úvah, týkajících se aktuálního fenomenu slečny Grety a mládežnického hnutí, které má snad představu, že nechozením do školy ochrání klima planety, leč mám za to, že výrok „Svět […]

O nálepkování dětí

Situace: Chlapec ve 3. třídě nepíše zadaný příklad nebo diktát. Učitelka se ptá: “Františku, proč nepíšeš?”  “Já nemusím, já jsem dysgrafik!” Tak takový chlapec je nakažený, nebo už zkažený. Nakažený či zkažený labelingem, nálepkováním. Někdo, nejspíše rodiče ve spolupráci s námi odborníky, ho naučili, že když má nálepku, tedy diagnosu, tak mu to zakládá nárok […]

Jak jsme urazili jídlo III. – Jak se nezahubit!

Miluji český jazyk, protože člověk má milovat nástroje své práce. Pro mne, psychologa, je jazyk jak pro kopáče krumpáč. A čeština je jazyk tak trefný. Tak třeba to slovo „zahubit“. Vždyť to znamená zničit se, pomřít skrze vlastní „hubu“. A nejspíš to původně nemysleli tak, že člověk propadne záhubě pro to, co z huby vypouští, ale […]

Jak jsme urazili jídlo II. – Jídlo a rodina

Jídlo a rodina Jíme spolu, žijeme spolu, jsme našinci. Okolo jídla tvořila se rodina, komunita. Dělení se o jídlo z nás dělalo bližní. Podívejme se na dnešní destrukci klasického prototypu rodiny a podívejme se, jak se dnes v rodinách jí. Často každý něco jiného, každý má totiž jiné alergie, nebo ideologie. Jako třeba veganství. A […]