Máme bejt od sebe na dva metry a dýl.Až na své nejbližší.A proto nikdy nebude náš Jidáš dost daleko. Jidáš odstup nedrží.Jidáš neukazuje prstem.Jidáš neposílá udání poštou… Jidáš odstup nedrží.Jidáš je blíž jak dech.Jidáš je kůže na kůži… Jidáš je přeci jen ten, kdo je tak blízko, tak srdci blízko,že nás může políbit… A proto […]
PROLOG „To jsou viry lidský, ty na Hrochy nejdou…“, mohl bych si říkat, kdybych byl namyšlený idiot.Nejspíš úplně idiot nejsem. Protože mne zaplavují krizové emoce, strach a úzkost, vztek i hněv, bezmoc.Naštěstí se tyhle emoce zatím nepřelily přes stavidla mé vědomé kontroly do panického jednání, přeci jen mám natrénováno. A s vděkem nyní vzpomínám na […]
„Och, it’s elementary!“, řekl by možná Sherlock. Na otázku, proč děti milují své rodiče. Ale kdo ví. O dětství Sherlocka Holmese se toho moc neví, jeho sociopatie a silný vztah k bratrovi Mycroftovi naznačují spíš dětství problematické. A možná proto je Sherlock sice geniální, ale nikdy nedospělý muž se šokující kombinací logiky a intuice, která […]
V sobotu 23. listopadu 2019, proběhla 3. česká konference o psychopatii „Psychopatie. Znamení doby?“Akce to byla skvělá, jak tématem, výběrem příspěvků a zejména úžasnou atmosférou pospolitosti.Leč na vychválení této akce a týmu kolem profesora Dr. Radka Ptáčka a jeho milé ženy bych potřeboval celý článek. Zmiňuji to proto, že jsem byl byl na tuto akci […]
Mladý důstojník římské jízdy se v mrazivém večeru kvapem vrací do svého ležení v Amiens. Už se těší na ohněm vyhřátou důstojnickou ubikaci, o kterou se mu stará věrný otrok. Bránu do města má sotva pár metrů před sebou, když se mu pod koně vrhne bídná postava jakéhosi žebráka. Martin jen podloubne ostruhama koně do […]
„Svině!“ „Svině jedny…“, zopakuje zasyčením, plným zloby jak hadí zuby jedem, Dr. Kameníček a odloží čerstvé noviny. Pln vzteku přihmouří oči a scénu z Magdeburku si živě představuje. Představuje si ty duhové paprsky spektrálního odrazu světel ohně v milionech plošek z tisíců střepů na magdeburské dlažbě. Plameny, nenasytné jak jazyky draka, které se vyplazují z […]
Čtu si tak v pompézních pozvánkách plných patosu, kdo kde vystoupí, koho kdo kam pozval.A přitom vnímám jako mnohem významnější informaci o tom, kdo nikde nevystoupí, nebo o tom, koho kdo někam nepozval…Ač u Toho ti nepozvaní a nevystupující rozhodně byli. Jak si dobře pamatuji. Čtu si tak v hrdinsky laděných článcích s rozhovory s […]
Zlatý voči na počátku……a na konci oči pro pláč. A často tichý pláč. Pláč zklamaných. Neúspěšných. Pláč poražených.Poražených dětí. Dětí, co je porazili vlastní rodiče. Rodiče, co je přivedli k porážkám jak ovce na porážku. Pro lesk slávy a vítězství.Pro lesk pohárů a medailí. Pro lesk falešnýho zlata. Z toho lesku by jeden oslepl. A, […]
„Svět dětem nepatří!“, napsal jsem asi do dvou svých nedávných příspěvků a opakoval to v diskusích na sociálních sítích. Ten výrok jsem napsal sice v kontextu vlastních úvah, týkajících se aktuálního fenomenu slečny Grety a mládežnického hnutí, které má snad představu, že nechozením do školy ochrání klima planety, leč mám za to, že výrok „Svět […]
“Vedeš-li dítě ke světlu, nauč jej chodit tmou” Úvod Příspěvek nemá jinou ambici, než být motivační úvahou na téma aplikace morálních dilemat a teorie her ve výchově s důrazem na nezbytnost systému sankcí. Autoři se v úvodu přiznávají k poměrně zásadnímu odchýlení od plánovaného tématu příspěvku. Původním záměrem autorů bylo nabídnout posluchačům k úvaze, jak […]
Situace: Chlapec ve 3. třídě nepíše zadaný příklad nebo diktát. Učitelka se ptá: “Františku, proč nepíšeš?” “Já nemusím, já jsem dysgrafik!” Tak takový chlapec je nakažený, nebo už zkažený. Nakažený či zkažený labelingem, nálepkováním. Někdo, nejspíše rodiče ve spolupráci s námi odborníky, ho naučili, že když má nálepku, tedy diagnosu, tak mu to zakládá nárok […]
Miluji český jazyk, protože člověk má milovat nástroje své práce. Pro mne, psychologa, je jazyk jak pro kopáče krumpáč. A čeština je jazyk tak trefný. Tak třeba to slovo „zahubit“. Vždyť to znamená zničit se, pomřít skrze vlastní „hubu“. A nejspíš to původně nemysleli tak, že člověk propadne záhubě pro to, co z huby vypouští, ale […]
Jídlo a rodina Jíme spolu, žijeme spolu, jsme našinci. Okolo jídla tvořila se rodina, komunita. Dělení se o jídlo z nás dělalo bližní. Podívejme se na dnešní destrukci klasického prototypu rodiny a podívejme se, jak se dnes v rodinách jí. Často každý něco jiného, každý má totiž jiné alergie, nebo ideologie. Jako třeba veganství. A […]
