Requiem za eGONa aneb Takovou elektronizaci si strčte do prdele!

Uvedení do situace:
Počátkem června utrpěl můj mladší bratr mozkovou a srdeční příhodu, v jejímž důsledku je v komatu (apalický syndrom či vigilní koma). Než se mu to stalo, byl bratr de facto pečující osobou o mou maminku, u které prograduje demence Alzheimerovy choroby. Já nyní musím zabezpečit jak bratrovi záležitosti, prostě furt je co platit i nutno hlídat…

Iniciační situace:
Cca týden po bratrově kolapsu vyplývá z diagnosy docela jednoznačně: Pravděpodobně trvalé vigilní koma, infaustní (nezvratný či beznadějný) stav. De jure je však bratr živ, nutno spravovat jeho věci. Nájem, inkaso, spoření, pojištění, čertví, co ještě…
…jenže jsem sice bratr, ale bez jakékoliv legitimity tyto věci spravovat.
Takže se radím a informuju, kde můžu. Doporučení je: Nejprv musíš být opatrovníkem bratra.
Ty vole, to znamená úřady, soudy!!!

Phe, optimista a ajťák ve mně se jen ušklíbne, máš 21. století, máš eIdentitu, bankovní identitu, NIC identitu, čipovou občanku a doma čtečku čipu a hlavně, hlavně máš DATOVOU SCHRÁNKU!
Vsjo charašo budět!

Naděje:
Tož mrknu do Googlu, najdu vhodné šablony podání žádosti ustanovení opatrovníka a zašlu datovou schránkou na patřičný soud.
A jsem až překvapen, jak rychle, do týdne, přijde předvolání k soudnímu řízení, které je též nečekaně brzo, co je fajn. Bohužel v den, kdy mám být na dovolené. Opět využiju datovou schránku a doufaje v laskavost soudu se omlouvám a žádám o odročení.
A jsem opět překvapen, naprosto a příjemně, že mi hned druhý den volá na mobil přímo paní soudkyně, která je velmi aktivní a přitom lidská a empatická, ověří si rozhovorem to, co jsem na soud poslal, a výsledkem je, že na jednání osobně nemusím.
A já opět využiju datové schránky, a dodám soudu díky všem těm elektronickým identitám z všemožných dostupných elektronických registrů doklady toho, že jsem, kdo jsem, že nejsem delikvent, že nedlužím atd. atd.
16. 7. proběhl soud a já 8. 8. dostal datovou schránkou rozsudek – jsem opatrovník bratra.
Sice mě trochu zaráží, že rozsudek dodala datová schránka cca 3 týdny po jeho vynesení, ale i tak se mi to zdá dobrý start.

Ochlazení:
Ochlazení přijde brzo.
Abych mohl někde pomyslně „mávat“ tím opatrovnickým rozsudkem, co mi přišel datovou schránkou (a já si juchal, že jsem se mohl vyhnout České poště), musím ten elektronický rozsudek VYTISKNOUT!!! A jít zkonvertovat, tedy de facto NECHAT NA NĚJ DÁT FYZICKÉ RAZÍTKO, na CzechPoint (ach, díky Ivane Langere, díky aspoň za to), na tu Českou poštu. Je to prima, že to mám za rohem, ale fronta na poště a pak 30Kč za každou „konvertovanou“ stránku začíná strhávat naivní růžovou pásku z mých oči.

Digitalizace a elektronizace. Kterou si musím vytisknout a orazítkovat? WTF?

Tím to ale nekončí…

Mrzne:
…začíná to houstnout. Bratr měl jen částečný důchod, „díky“ současnému stavu má nárok na zvýšení, jako opatrovník jsem povinen konat.
Jako starý blbec a nepoučitelný naiva opět zajásám nad existencí webového elektronického formuláře na změnu výše invalidního důchodu, který lze z toho webu přímo poslat, kam prý patří! Včetně příloh. Bomba! Vyplním, doplním, přílohuji elektronickými přílohami a juchů, odesílám!
Chichichi, tancuju radostně, nemusím na úřad!

Než mi za pár dní zazvoní telefon, kde mi příjemná (bez sarkasmu) a opravdu vstřícná paní ze „sociálky“ sděluje, tak trochu jako idiotovi a částečně zaslouženě, že obdržela mou žádost, ale je potřeba odstranit nedostatky.
Přílohou jsem poslal ten opatrovnický rozsudek, jenže jsem si jaksi neuvědomil, že tak není dokladováno nabytí právní moci. To k tomu elektronickému rozsudku dodám optimálně tak, že jej vytisknu, konvertuju (a zaplatím, již jsem učinil viz výše), osobně s tím zajdu na soud do podatelny a tam mi na ten „elektronický“ vytištěný a zkonvertovaný rozsudek dají pečiatku, že to nabylo plné moci. A s touto bumáškou že je nejlépe zajít zase osobně na sociálku, raději nic neposílat elektronicky.
Někdo se směje. Já se začal usmívat. Hystericky, tak trochu jak inspektor Dreyfus v Růžovém panterovi.

(Jen pro dokreslení koloritu: Je třeba ještě zajít do banky, kde má bratr účet na své jméno, na který doposud chodí jeho invalidní důchod, aby banka dala razítko, že ten účet, na který chodí důchod, existuje na to jméno, na které doposud chodí ten důchod, pro případ, že by tam na ten stejný účet měl chodit důchod dál. K tomu taky potřebuji mávat tím původně elektronickým rozsudkem, že jsem jako opatrovník, který je již fyzický, orazítkovaný, ale málo, ještě chybí to razítko od soudu, co mi ten rozsudek poslal elektronicky.)

Mrazivé peklo:
Tož jsem na soudu, v podatelně, kde mi přelaskavá a vstřícná paní vysvětluje, že mi to správné razítko a potvrzení nabytí právní moci dát nemůže, protože „systém“ čekal, až si bratr (ten v komatu) převezme poštu a pak musí čekat, jestli se bratr (ani, stále ten v komatu), proti rozsudku neodvolá.
Musím si to nechat tou laskavou paní zopakovat:

Soud na základě průkazných důkazů, zejména lékařské zprávy a diagnosy, uzná, že bratr je v komatu a neschopen jakýchkoliv úkonů, což je v rozsudku precizně argumentováno, a na základně této prokázané nemohoucnosti bratra mne ustanoví opatrovníkem, aby pak bylo nutno čekat na nabytí právní moci, závislé na tom, zda si bratr (jo, ten v komatu, na přístrojích na lůžku vojenské nemocnice) nevyzvedne poštu, a když si jí tedy nevyzvedl, je mu doručena tzv. fikcí (vhodní mu ji do schránky) a pak se zase čeká, zda se bratr (furt na pípácích) neodvolá…

Ne, nikoho jsem nezabil, ani neuhodil, ani nezpourážel, jsem psycholog, mám trénink a léta praxe, vyrostl jsem v blázinci ve Šternberku, leccos vydržím…
…a všichni ty lidi, které jsem na té anabázi zatím potkal, paní soudkyně, paní na sociálním, pošotnice za přepázkou i bankovní úředník, byli vstřícní, milí a většina z nich chápavě krčila rameny…

...ale jednou přijde ta poslední kapka!


Milý můj státe, takovou elektronizaci si strč do prdele!


P.S. Přikládám vzpomínku na eGONA (a též na jeho duchovní otce, zejména Ivana Langera). Jen se podívejte na přiložený dokument o tom, jak měla elektronizace veřejné správy fungovat okolo roku 2010. Srovnejte to s tím, jaká je dnes naše realita. Posun, co? Tiskneme si a na přepážkách razítkujeme „elektronické“ dokumenty.
Vážený Klemens Wenzel Nepomuk Lothar kníže z Metternich-Winneburgu, vévoda z Portelly a hrabě z Kynžvartu, se v hrobě chechtá, až se mu náhrobek třepe.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *