Státní pohřeb.
Co myslíte, bude v tom víc úcty ke Gottovi nebo zášti k Havlovi?
Václav Havel měl poslední státní pohřeb v ČR.
Státní pohřeb je symbolické gesto. Má jistou výpovědní hodnotu, něco sděluje.
Stejně jako se výrazné osobnosti stávají symboly.
Václav Havel je symbol i ikona. Karel Gott bezesporu též.
Každý je však symbolem něčeho jiného. Nebo spíš každý je a bude vykládán jako symbol, jako ikona něčeho jiného.
Karel Gott může být vykládán jako symbol profesionality, kombinace talentu a píle, jako symbol bezesporného úspěchu.
Karel Gott může být vykládán též jako symbol krásného umění, symbol pohody a klidu, symbol té formy kultury, která spíše tišší, hladí, než burcuje.
A Karel Gott může být vykládán i jako symbol v kontextu nermalizační retrománie: „Když jsme měli Gotta, nemohlo být tak zle!“. Prostě s tichým sdělením: „Poslouchejte Gottovi písně! A nešpiňte se politikou…“
Věřím, že Mistr Karel Gott má u nás víc přesvědčených příznivců, než pan Václav Havel.
A i proto si říkám, zda není v tom přespříliš rychlém návrhu na vystrojení státního pohřbu Gottovi cítit snaha „Vzpomínejte na Gotta, ne na Havla!“.
Prostě se říkám, zda státní pohřeb Mistra nebude symbolicky sdělovat, že jsme spíše národem Gottovým (viz odkaz na úžasnou knihu Gottland, kterou půvabně napsal Mariusz Szczygieł) než Havlovým.
A že toto sdělení bude nejspíše pravdivé, hrdý však na to nebudu.
A kdo mne zná, ten ví, že zrovna já, krom krátkého očarování na přelomu 1989/90, jsem nebyl, nejsem a nebudu Havlův adorátor.
