V listopadu 1995 mě vzala PhDr. Agnesa Mrázková, zakladatelka Poradny pro rodinu Olomouc, do svého týmu.
Musel jsem ji slíbit, že tam vydržím alespoň 5 let. „Vydržím!“, slíbil jsem.
A ten slib držím vůči Agnesce (ač je již dávno v důchodu) i poradně dodnes.
A tak jsem se stal rodinným psychologem, manželským a rodinným poradcem, terapeutem…
Následující rok, na podzim 1996, mě vzal Luboš Smékal do malý party lidí k projektu Aisa.
Byla to moc fajn věc pro podporu náctiletých, který se motali v životě a chtěli mít nad tím motáním aspoň trochu kontrolu.
Ten projekt se taky motal kolem protidrogové prevence a prevence dalších všemožných socpat jevů. S Lubošem a Etel Smékalovými jsme se snažili alespoň trochu osvítit v té oblasti a v oblastech souvisejících tolik učitelů, co to jen šlo.
A tak jsem se stal lektorem…
Takhle to mám. V pravou chvíli potkávám ty pravý lidi, co mne pošoupnou na tu pravou cestu.
