I. ADVENTNÍ ZAMYŠLENÍ 2021: POMÁHÁ IVERMECTIN&COMP. PROTI COVIDU? NE! A TAKY ANO!

POMÁHÁ PROSTĚ VŠECHNO, CO KONKRÉTNÍMU ČLOVĚKU S COVIDEM ULEVÍ S TÍM, CO HO ZATĚŽUJE!

Dnešní článek na ČT24 (https://go.petrhroch.cz/3CXWxZg) o (ne)validitě výzkumů účinnosti Ivermectinu mě navedl na blog psychiatra Scotta Alexandera a jeho analýza rozporné účinnosti zmíněného prostředku na odčervení mě přivedla též k vlastní malé úvaze.

Kolega ve stručnosti sděluje:

Člověk s parazity je Covidem více ohrožen, takže když mu Ivermectin uleví od parazitální zátěže, tělo může nasměrovat více „energie“ pro boj s Covidem.

„Jak prosté!“, až to bije do očí:

  • Covid je pro organismus zátěž.
  • Organismus pro boj s ním potřebuje dostatek (přiměřených) sil.
  • Jakékoliv další souběžné onemocnění, či dokonce cokoliv, co člověka zatěžuje, jako třeba i nadbytečný stres, je další zátěž.
  • Sníží-li se tato necovidová zátěž, zbyde víc sil, imunity, energie etc. na ten Covid.

Takže když je někdo utrápenej z červů a k tomu má Covid, zbaví-li se červů, líp bojuje s Covidem. Ivermectin v tomhle případě fakt pomáhá.
Když ale nemáte červy, Ivermectin nežerte!

Ale když máte vyšší tlak, vředy, problémy s ledvinami etc. a řádně to léčíte, tak pravděpodobně budete mít víc sil na zvládnutí Covidu. Nebo větší šanci, že ho nedostanete (resp. chytíte vira, ale nic se Vám nestane).
Odsunete-li řádnou a zejména preventivní léčbu, pak…

Jako psycholog se domnívám, že úplně stejné je to se zátěží psychickou.

Zatím Covid zcela účinně léčit neumíme, a jak se zdá, přes všechna opatření včetně očkování se nedokážeme efektivně chránit před infekcí, tak sakra řešme to, co řešit umíme, lečme to, co se léči dá.

A podporujme prevenci! Předcházení všemu, čemu předejít jde!

Když ale podřízneme běžný život jak obětní kozu, když lidi vystrašíme a sebereme odvahu, naději a odhodlání se s tím rvát, když přinutíme lidi k pasivní odevzdanosti a závislosti na jednom jediném správném kultu „vše pro Covid“, pak se ta prevence prostě dařit nemůže.
Protože přestaneme vidět tu ostatní zátěž, kterou se trápíme. A kterou Covid docela „vítá“, protože mu nás jaksi předžvýká.

Totální (dle chování papalášů spíš totalitní) válka proti Covidu nesmí být válkou proti životu.
Naopak, pakliže si s tím Covidem ještě neumíme dostatečně efektivně poradit, nasměřujme vše, co můžeme tak, kde něco zmůžeme!
Očkujme se, proč ne.
Ale očkujme se nejen proti Covidu. „Očkujme se“ čímkoliv, co nám dodá sil, co podpoří co nejširší imunitu a celkovou resilienci, odolnost či nezdolnost.

Dodejme si do těla i mysli nejen cizí vakcíny, ale i vlastní „posilovače“.

Strach, jak mnozí psychologové prokázali, je významný a silný motivátor. To zas jo. Jenže krátkodobě!

Naděje, víra a láska se mi přes všechnu tu dnešní mizérii, vlastně právě díky ní, zdají být motivátory silnější.
To jsou vakcíny, které lidstvu pomáhají po tisíciletí.

A nic nestojí! Ani korunu.
Což je možná ten problém, že...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *