Původně jsem chtěl dát na ČSFD jen za 3*, ale pak jsem si tam přečetl ty komentáře a dávám za 4*.
Mám potřebu bránit ten film i bránit Vandama. Jsem docela zděšený, v co se změnila diskuse na filmovém webu. Jsme snad někde na Respektu nebo dokonce na A2larmu? Nebo v Rudém právu za normalizace? Teď jen čekám, že režisér Altrichter podlehne těm ideologickým tlakům a začne se někde omlouvat, že byl pomýlený. No s tím běžte do prdele.
Vandam ve filmu je filmová postava.
Jestli jste takovýho týpka potkali v realitě a dal vám po držce, plačte u terapeuta, ale netrhejte tenhle film.
A ty kydy o lidech, co choděj do takových pajzlů, jako je Severka? To si taky řešte u cvokaře.
Do podobných pajzlů po desetiletí chodila většina vašich otců. Kdo chodil do lepších, byl často větší hajzl, než Vandam.
A vy, co ten film a lidi v něm dáváte do souvisu s volebními výsledky, tak vy jste se trefili. Trefili, ale nepochopili. Nenávistí k těmto lidem jejich nenávist nezměníte v lásku.
Tak, trochu jsem se vypustil…
No a k filmu:
Schmitke to není. Ani neměl být. Ale musím říct, že v Národní třídě se mi libí nejvíc ty pasáže, které jsou „schmitkovské“. Les a vše z lesa a s lesem spojené nebo Vandam ve čtvrti zbohatlíků.
Jedna z nesilnějších scén je pokuřování s „pičulou“. A v těch chvílích skvěle sedí hudba a opět dokonalý zvuk.
Opakem je akční finále, pro mě přespříliš vytočený. A v něm pro mě naprosto chybně Cina. Ten mi ve filmu spíš vadil. Možná jen je ho už moc (Hynka Čermáka sice též, ale ten se mi zatím nezajedl, bo každou rolí roste), možná byl na mě Psycho jen moc vyjetej, afektovanej, víc než bylo třeba.
Severka a její lid byli naopak přesný.
Než budete na ty lidi plivat, zkuste mezi ně víc chodit. A možná riskovat jednu po tlamě.
Moje osobní zkušenost je, že když se chovám s respektem, spíš nedostanu po držce, ale panáka.
Vandam není žádnej ufňukánek.
To si může dovolit napsat jen ten, komu před očima vyskočí fotr z balkónu, fotr, kterej vám napřed naprogramuje hlavu.
Já s takovými lidmi pracuju. Míra agrese je často přiměřená míře traumatu. Jo jasně, dá se s tím dělat něco jinýho, než být hrdej na svou sociopatii a být „tyran spravedlnosti“. Jenže oni ty lidi ze Severky jen tak ke cvokaři nedojdou. Už jen proto, že se jim pravděpodobně věnovali z donucení mí kolegové už v dětství, ale asi docela blbě. Nebo se ke cvokařům se dostanou často až v base.
Takže jsou rozervaní, nevyzpytatelní, nebezpeční, ale taky nemilovaní, nepochopení a nechtění. Ale někdy se projeví jako ti jediní, kteří pomohou, když to ostatní vzdají. Jenže… nikdo je nenaučil pomáhat jinak, než destruktivně.
Ten film tohle všechno odráží, snad i kniha (musím ji přečíst).
Proto se asi nedá uchopit černobíle, resp. rudohnědě, proto úplně nedrží jednu lajnu, proto je na jednu stranu hospodsky přízemní a na druhou končí lesní mystikou.
Možná je to těžký pobrat při psaní komentáře ve vystajlovaný pražský kavárně u sojového laté, ale takový lidi tu existují, žijí a i oni mají svá práva. I to volební. A mají právo i na to, aby o nich někdo realisticky psal a točil o nich filmy, i když to nejsou knihy a filmy pro ně.
Nemusíte je mít rádi, oni vás taky ne, ale nenávist fakt není řešení. Já jsem rád, že autoři filmu nevsadili jen na tu nenávist, ale byla tam i láska i naděje.
Málo, ale co byste chtěli…