Terapie! Woody Allen je starý poctivec. Jdu na Woodyho a prostě dostanu Woodyho. Dostanu Woodyho s jeho neskrývanou láskou k filmu, neskrývanou láskou k Mannhatanu a samozřejmě s neskrývanou láskou ke stehnům mladých dívek.
Ostatně, co jiného od #metoo obviněného sexuálního predátora očekávat.
Woody roky chodil na psychoterapie a je jen férové, že já, psycholog, mohu na terapii k němu.
O tom, jaký Woody je, svědčí i v tomto filmu to, kdo v něm hraje a jak v něm hraje.
Zádumčivý režisér v podání „Ray Donovana“, tedy Lieva Schreibera je přesný archetyp uměleckého režiséra evropského až ruského střihu, který se obětuje umění podobně jako jeho scénárista v podání Jude Lawa, který tu svou malou roli pojal s velkou láskou.
Nechybí ani tradiční zesměšněná role machistického nafoukance, kterou s milou sebeironii zahrál Diego Luna.
Ale jako moc příjemné překvapení zafungoval hlavní představitel. Tim Chalamet rázně povyrostl z dětských rolí a jak znám cit Wodyho Allena pro talenty, o tomhle mladíkovi ještě hodně uslyšíme a uvidíme!
No a konečně ty dívčí stehna…
Ještě předevčírem bych do sebe neřekl, že dobrovolně půjdu na film se Selenou Gomez a že v ní naleznu jisté zalíbení a budu skoro tleskat při hapyendovém polibku v dešti.
Woody udělal totiž skvělou věc: Nechal Selenou v jejím textu i v replikách partnera oživovat vzpomínku na ty otřesný dětský role, prostě Selena se přiznává, že byla protivnej a drzej fracek, drzost, tak příhodná pro fyziognomii její hispánské tváře, ji zůstává a k tomu se přidal, a to znatelně, intelekt a skutečný humor. A ty pěkný nohy…
Zato Elle Fanningová zahrála kontrastní blbku s neskutečným nadšením. Woody s ní udělal vlastně totž co se Selenou, nechal jí odkazovat samu na sebe. A Elle, jako fanynka Marylin Monroe, v roli naivky nezklamala. Třeba ten fór, kdy se chce prokazovat průkazem, že jí je 21 (což jí skutečně je), aby jí nebrali za nezletilou (což donedávna byla a Woodymu by to asi ani nevadilo). A ty pěkný nohy… Nejen!
No prostě další Woody Allen, který mi dal to, co jsem chtěl a dopřál to, co jsem si ani neodvážil přát. Jo!
