Jak se Olomouc popasovala s problematikou bezpečnosti za poslední volební období?
(psáno pro ČTK srpen 2018 v roli předsedy Komise pro prevenci kriminality a bezpečnost při Radě Města Olomouce)
Hlavní profesí jsem psycholog. A tak se mi příčí začínat jakékoliv sdělení či dialog zdůrazňováním největších problémů či patologií, protože u těch pak pozornost setrvá.
Zdravější je začínat zdravými věcmi. Takže:
Olomouc JE bezpečné město a lidé se v něm cítí bezpečně.
Tady je třeba ale rozlišit mezi pojmem bezpečnost, která se dá měřit jako objektivní fakt, a pojmem bezpečí, což je subjektivní pocit.
Objektivně v Olomouci setrvale klesá tzv. nápad trestné činnosti, ke skutečnému narušení bezpečnosti téměř nedochází, rizikové situace jsou pokryty a preventivně ošetřeny. To lze ověřit ve statistikách Policie ČR i Městské policie Olomouc.
Velkou zásluhu na tomto příznivém stavu má jednoznačně kvalitní úroveň vzájemné spolupráce města s městskou i státní policií, která je patrná také v činností komise pro prevenci kriminality. S předstihem tak můžeme vyhodnocovat riziková témata i situace a nastavit účinné postupy, kombinující dobrou prevenci s přiměřenou represí.
Osvědčilo se to např. v loňském létě při řešení opakovaného napadání dětí jistou skupinou jiné mládeže. Ukázalo se, že pouhá měkká forma prevence nebyla účinná bez instalace kamerového systému Městské policie a represivních zásahů PČR.
Spolupráce těchto složek funguje v Olomouci vzorově, bohužel se to pak špatně ukazuje ve statistikách, protože když taková souhra v oblasti prevence funguje dobře, nic nebezpečného se vlastně nestane.
Tolik k faktické bezpečnosti. U pocitu bezpečí je to jiné.
Skvělá zpráva je, že 74,8% občanů se v Olomouci cítí bezpečně (Dotazníkové šetření „Potřeby občanů v oblasti prevence kriminality v Olomouci“ 2016). Je však férové přiznat, že na subjektivním pocitu bezpečí se projevuje následující fakt: Olomouc vzkvétá. A to má svůj rub.
Lidé bohatnou, chtějí se více bavit. Město je krásnější, přitahuje více turistů. Olomouc mládne (i díky vysokým školám) a mládí si chce užívat.
Rubem těchto pozitivních změn je to, že bohaté město plné turistů je také zajímavé pro bezdomovce a jiné osoby, které se na tom umí přiživit. Tyto skupiny lidí sice nepředstavují velké riziko z pohledu explicitní bezpečnosti, ale silně narušují pocit bezpečí. Jejich jednání je často znechucující a obtěžující, avšak reálné možnosti vymahatelnosti práva je u těchto lidí malá. Všechna úspěšná a bohatá města světa s tím mají závažné problémy, Olomouc platí za svůj rozkvět stejnou daň. Ale rozhodně se nevzdáváme. Posílení přítomnosti strážníků na exponovaných místech a rozšířená síť kamerového systému ukazuje své výsledky.
Nicméně to nestačí. Tito lidé se prostě budou vracet tam, kde se jim daří. Snažíme se podpořit jisté změny v jednání občanů i institucí, aby změnili své chování, kterým, snad z dobré vůle či neznalosti, pomáhají tonto rizikový fenomen spíše udržovat. Nebo se snažíme občany informovat o tom, jak se zachovat při přestupkovém jednání jiných osob, že nestačí jen policisty zavolat, ale že je potřebné i jejich přímé svědectví.
Takže bezdomovectví je rozhodně citlivý problém, nikoliv však z pohledu faktické bezpečnosti, tam jsou rizika malá, ale z pohledu pocitů občanů a turistů, což z toho dělá velké mediální a politické téma.
Dalším rubem rozvoje života v Olomouci je to, že se lidí, místní, studenti i turisté chtějí bavit. Hlučně a ne zcela střízlivě. Tím se jisté lokality města stávají v nočních hodinách rizikovými zónami a v hodinách ranních pak zónami velmi nehygienickými. Možná to umí někde ve světě úspěšná města řešit, ale Olomouc se k tomuto novému životu probouzí až v posledních letech a musíme se učit za pochodu. Bohužel, legislativa je vstřícnější spíš k právům podnapilých výtržníků, než k občanům, kteří chtějí v klidu v daných oblastech žít. S tím také město samo o sobě nic nenadělá. Hanba však pak padá na něj, nikoliv do sněmovny.
No a od těch skvrn na jinak krásných šatech Olomouce, naší krásné dámy, zpět k pozitivům.
Olomouc se v oblasti bezpečnosti může opřít o více jak 20 let fungující systematickou prevenci sociálně patologických.
Město finančně i morálně podporuje kvalitní preventivní programy, které si bedlivě vybírá a po kterých také vyžaduje prokazatelnou efektivitu. Na tom má zásluhu i dobře fungující odborná komise pro prevenci kriminality, složena povětšinou z odborníků a lidí s tématem velmi obeznámených. A nízká čísla statistik společensky nežádoucích jevů a kriminálních činů o efektivitě prevence v Olomouci vypovídá jednoznačně:
Olomouc je skutečně velmi bezpečné město, kde se většina občanů cítí bezpečně.
Nikoliv však vždy, všude a všichni. V tom je stále co zlepšovat.
