GlosyHistorieO HrochoviSpolečnost

PRVOMÁJOVÉ REMINISCENCE

VZPOMÍNKA PRVNÍ: JAK MI TO DOŠLO

Došlo mi to přesně před 40 lety.
Že tu něco nehraje.
Že tu něco smrdí.
Že tu něco hnije.

Na obrázku může být: 2 people, brýle

Byl 1. Máj a mně se na něj poprvé moc nechtělo. Bylo mi skoro 10, vypadal jsem na 12 a mávátko mi přišlo už nevhodný.
A rozhodně jsem nechtěl jít s třídou jako pionýr.

Máma se slitovala, zařídila, že můžu jít se skupinou jejího zaměstnavatele.
Psychiatrická léčebna ve Šternberku.
Ano. I blázinec musel do průvodu.
A tak se hned za opulentní alegorické vozy ve tvaru budíků PRIM (Chronotechna Šternberk) a vskutku mírotvůrné obrněné vozy SKOT (Vojenský opravárenský podnik) začalo řadit podivuhodné panoptikum chronických pacientů léčebny, ve svátečních teplákách a radionkách, postrkovaných ošetřovateli, z nichž někteří šli od pacientů odlišit ztěžka.
A když se nad tou řadou psychofarmaky otupělých tváří rozvinul transparent „Společně za světlými zítřky“, došlo mi to:

Tohle je blázinec!
Tohle všude kolem!

…nedávno jsme si o té minulosti povídali se skvělým dětským psychologem Jaroslavem Šturmou.
Měl vlastně dost podobné zážitky z působení v jedné dětské léčebně. Taky museli s těmi nebohými dětmi do průvodu.
Vysvobodil je až jeden hoch s Tourettovým syndromem. Ten se projevuje i tak, že postižený bez kontroly nahlas vyřvává silně expresivní vulgarismy.
Po vyšetřování, zda se nejednalo o protisocialistickou provokaci, bylo nařízeno, že psychiatrické léčebna už do průvodu a podobných akcí nesmí!

VZPOMÍNKA DRUHÁ: JAK JSEM ŠÍŘIL MYŠLENKU MÍRU

Byl 1. květen 1986.
Prvomájová alegorická výzdoba byla centrálně nasměrována na „Mupy mup!“
Pro nepamětníky na angažovaný boj za světový mír pod sovětskou záštitou.

Na obrázku může být: one or more people , crowd a outdoor

A zatímco jsme nesli transparenty s přeškrtlým
a atomovkama, padal na nás všechny radioktivní spad z Černobylu.
Což jsme netušili.

Ty rudý svině u moci ano.

S kamarádem Dorym nám přišla davem vykřikovaná hesla poněkud mdlá, tak jsme začali rozesmívat bližní improvizovaným maňáskovým divadlem, které jsme hráli na té ceduli s atomovkou.
Spontánní řehot narušoval jednolitost hada průvodu a tak nás brzo někdo napráskal a byli jsme vykázáni.

S Dorym jsme byli sociálně uvědomnělí i napadlo nás, že je nespravedlivé, že průvod zcela opomíjí odlehlejší části našeho sudetského města. Tož jsme začali procházet s tím protiatomovým transparentem zašlé šternberské čtvrti a pokoušeli se ve dvou nahradit skandující tisícihlavý dav.
Kupodivu, nesetkalo se to s pozitivním ohlasem, starý Hackenmühler na nás dokonce poštval psa, řvaje cosi o „rote Schweine“.

Ceduli s atomovkou od nás za 4 piva koupil hospodský od Mrtvoly a ten rok ji používal jako poutač u cesty.

VZPOMÍNKA TŘETÍ: BYL JSEM ANGAŽOVANÝM MLÁDEŽNÍKEM. S KOLÁRKEM NA KRKU…

Tohle je fotka z 1. května 1987.
Generálka Dalskabát.

Na obrázku může být: 2 people, people standing , shoes a night


Zatímco ostatní studenti šternberského gymnázia, ostatně jak většina lidu té doby, se potupně promenovala v průvodu a vysílala zdravice rudým papalášům a okupantům, my, tzv. „Březinova banda“, tedy svorný shluk pár desítek studentů a několika profesorů, kterému šéfoval Honza Březina, jsme byli potupy ušetřeni.
Na tupě konsternovaný výraz esenbáka, kterého pochopitelně zaujal můj v ten den fakt nečekaný kněžský vzhled, najmě naškrobený kolárek, nelze zapomenout.
„Soudruhu příslušníku, snad byste nebránil angažované mládeži v generální zkoušce divadelní hry soudruha Drdy! Ano, Drda, ten s Němou barikádou!“

To byly mé 1. máje…
…díky, ale už tohle nechci…

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..