Jidáš odstup nedrží.
Jidáš neukazuje prstem.
Jidáš neposílá udání poštou…
Jidáš odstup nedrží.
Jidáš je blíž jak dech.
Jidáš je kůže na kůži…
Jidáš je přeci jen ten,
kdo je tak blízko,
tak srdci blízko,
že nás může políbit…
A proto nikdy nebude náš Jidáš dost daleko.
Jidáš je vlastně ten nejbližší bližní!
Proto je tak důležitý odstup!
Ostatně, i Ježíš pravil: „Odstup!“
Dokonce dvakrát. Nejen samotnému Satanovi, leč i Petrovi, jehož blízkost byla příliš. Příliš omezující.
Jidášovi to neřekl…
Odstup tvoří svobodu.
Svobodu jedince i jeho vztahu a vztahů.
Svobodu mezi rodiči a dětmi. Svobodu růst a vyrůst.
Kdo neumí odstoupit, je zrazen…
…nebo sám zradí.
Za 30 stříbrných? Za tu láci, za kterou se dal leda tak koupit pozemek na hrob? Vykoupit lacný otrok?
Zrada za peníze není zrada, to je kšeft.
Jidáš Ježíše neprodal, ač Žid, tak nekšeftařil.
To je jen mýtus antisemitů.
Jidáš zradil, protože byl příliš blízko.
A blíž už to nešlo.
Díky tedy za tohle memento:
Držme si odstup!
Protože Jidáš odstup nedrží…
…zejména ten, kterého máme v sobě.
