Oslavuji ten prožitek vzájemného sdílení, otevřenosti, strachu i naděje, který jsem, díky Bohu, zcela autenticky zažíval v těch časech a ještě měsíce po té. Byli jsme si tak blízko a v tom rozlehlém, odcizeném vesmíru života v normalizaci se objevily červí díry, které ohnuly ten zatuchlý časoprostor, od srdci k srdci to najednou nebylo stovky (…)

Mladý důstojník římské jízdy se v mrazivém večeru kvapem vrací do svého ležení v Amiens. Už se těší na ohněm vyhřátou důstojnickou ubikaci, o kterou se mu stará věrný otrok.Bránu do města má sotva pár metrů před sebou, když se mu pod koně vrhne bídná postava jakéhosi žebráka. Martin jen podloubne ostruhama koně do slabin, (…)

Sv. Martin je často prezentován jako symbol milosrdenství. Však to znáte: Zželelo se mu polonahého žebráka v mrazu a mečem svým rozsekl svůj plášť na půl a jednu polovinu mu dal… Od malička mi vrtalo hlavou, jestli to ale náhodou nebyla spíš blbost. Napadlo mne totiž, že půlka pláště je docela naprd jak žebrákovi, tak (…)